Jak zjistit, zda je rašelina kyselá nebo ne?

Myslím, že každý, kdo se věnoval a věnuje zahradničení nebo alespoň pokojovým rostlinám, ví, že rašelina je velmi potřebná a užitečná věc. Rašelina je totiž součástí různých půdních směsí prakticky jako povinná složka. Ne každý zahradník ale ví, k čemu to v těchto směsích je a jak to funguje. Mnoho lidí si myslí, že rašelina je hnojivo, a protože věří, že rašeliny není nikdy mnoho, vyrábí ji vždy a všude. Je to nezbytné? Pojďme na to přijít.

Co je rašelina?

Pro začátek si připomeňme, kde a jak tato rašelina vzniká. V každé nádrži žije obrovské množství rostlin, zvířat a mikroorganismů. Jejich životní cyklus dříve nebo později skončí a všichni zemřou. V řece jsou jejich zbytky unášeny proudem, ale v nádržích se stojatou vodou se postupně rok co rok usazují na dně, vrství se na sebe a tlačí je vodní sloupec. A tento proces se děje neustále. Nejlepší možností jsou bažiny – v podmínkách 100% vlhkosti a nedostatku vzduchu se tvoří rašelina.

Tato rašelina sama o sobě však může být různých typů, protože proces stále probíhá: některé zbytky byly „recyklovány“ a rozloženy již dávno, před tisíci lety, a některá svrchní část je stále v procesu „recyklace“ . V závislosti na stupni rozkladu existují:

Rašelina spodních vrstev – “nížina” – zcela rozložená, s neutrální nebo mírně kyselou reakcí (PH 5,5 – 7,0).
Rašelina svrchních vrstev – “vrchní” – špatně rozložená, ve které probíhají intenzivní fyzikální a chemické přeměny. Jeho charakteristickým znakem je vysoká kyselost (PH 2,5-3,2), vláknitá struktura a nízký obsah minerálních prvků.

Existuje samozřejmě i rašelina přechodná, jakoby střední, nacházející se mezi vysokou a nízkou rašelinou. Procesy v ní ještě úplně neskončily, proto má mírně kyselou reakci (PH 3,2–4,2), ale živin a různých mikroprvků je již poměrně dost.

Obrazně řečeno, rašelina je druh podvodního kompostu. Ale na rozdíl od skutečného kompostu jej musíte používat obratně a znát všechny jeho vlastnosti. Často nezkušení, ale bohatí zahradníci nakupují rašelinu ve velkém a používají ji přesně jako kompost – štědře s ní posypávají záhony a kmeny stromů, očekávajíce od svých rostlin dobrou úrodu nebo dekorativní efekt. Ale to není správné.

Kdy je nutné použití rašeliny?

Přestože je rašelina organické hnojivo, jedná se především o směs zcela nebo polorozložených rostlinných zbytků. A neočekávejte, že rašelina okamžitě zvýší úrodnost půdy. Ve skutečnosti v rašelině není tolik živin. Obsah dusíku v ní může být od 0,6 do 2,5 % (slatinná rašelina) a od 1,3 do 3,8 % (nížinná rašelina), stopové prvky: Zn až 250 mg / kg, Cu 0,2-85 mg / kg, Co a Mo 0,1 -10 mg/kg, Mn 2-1000 mg/kg.

Takové množství nemůže výrazně nasytit půdu vaší lokality živinami. Ale přesto může rašelina výrazně zlepšit strukturu půdy, uvolnit ji nebo, jak se říká, náročnou na vzduch a vlhkost. V takové půdě vzduch a vlhkost rychle proniknou ke kořenům a zůstanou tam po dlouhou dobu, rostliny se lépe vyvíjejí, což znamená, že dávají dobrou úrodu a vypadají krásně.

Přečtěte si více

Jak krmit pivoňky před květem?

Proto je hlavní funkcí rašeliny jako hnojiva zlepšení kvality samotné půdy, nikoli její nutriční hodnoty. V půdě vyhnojené takovou rašelinou může kořenový systém rostliny lépe vytěžit všechny potřebné živiny, které tam již jsou, nebo které si vyrábíme ve formě organických či minerálních doplňků. A to je možná hlavní rys použití rašeliny na zahradních pozemcích.

Nemá smysl jej aplikovat, pokud máte černozem nebo písčitou, hlinitou živnou půdu. To nic nedá, přísloví „kaši máslem nezkazíš“ zde nefunguje. Ne, nezkazíte to, ale když znáte cenu rašeliny, proč utrácet peníze?

Je to úplně něco jiného – jílovité nebo chudé písčité půdy, tedy bezstrukturní. Zde velmi dobře funguje rašelina jako hnojivo. Uvolňuje jílovité půdy, umožňuje normální vývoj kořenů a dává strukturu písčitým půdám, které jim umožňují dobře zadržovat vlhkost a živiny.

To znamená hlavní pravidlo pro použití rašeliny – pouze její kombinací s jinými typy hnojiv: organickými nebo minerálními. Rašelina je prostě rezervoár, rezervoár, pomocník pro udržení vámi zavedených živin v půdě a především v kořenové zóně.

Jaké množství rašeliny aplikovat do půdy a jak?

V zásadě lze rostliny pěstovat v čisté rašelině za předpokladu pravidelného hnojení. Mimochodem, takto se pěstují rostliny v kontejnerové výrobě na prodej, protože náklady na přepravu rostlin přímo závisí na hmotnosti a čistá rašelina je mnohem lehčí než plnohodnotná živná půdní směs. Ale, opakuji, to je možné pouze s běžnou umělou výživou rostlin.

V praxi je v domácím zahradnictví rozptýleno 30-40 kg rašeliny na 1 mXNUMX. metr a kopat lopatou na bajonet. Můžete to udělat jak na podzim, tak na jaře.

To se provádí, pokud to finance dovolí. Mnoho zahradníků používá ekonomičtější variantu – vyrábí rašelinový kompost. Jeho výroba se ve skutečnosti neliší od běžného kompostu, ale vrstvy rostlinného odpadu jsou proloženy nikoli čistou zeminou, ale zeminou s přídavkem rašeliny. Zároveň se dusík obsažený v rašelině stává pro rostliny dostupnější a samotná rašelina si dobře zachovává všechny užitečné látky.

Směs je jak sypká, tak výživná a ekonomická. A co by mohlo být pro nás a naše rostliny lepší? Alternativní možností je smíchat rašelinu s černozemí, drnem nebo humusem a přidat tuto směs do vaší chudé půdy. Mimochodem, správně připravený rašelinový kompost je z hlediska hodnoty považován za ještě lepší než hnůj a vyžaduje ho mnohem méně.

Často můžete číst nebo slyšet použití rašeliny jako mulčovacího materiálu. Stejně jako každý rok rozptylujte rašelinu vrstvou 5-8 cm v kruzích blízko stonku: vlhkost bude zachována a plevel nebude klíčit a samotná rašelina bude krmit rostliny. Tímto způsobem určitě ne. Rašelina totiž vlivem horkého vzduchu velmi rychle vysychá, ztrácí živiny a hlavně vlhkost. Takovou rašelinu je neuvěřitelně těžké znovu namočit a dobrý vítr ji může rozfoukat do sousední oblasti.

Přečtěte si více

Co se stane s nadací bez slepé oblasti?

Proto se pro správné využití rašeliny jako mulče v období dešťů vyskládá na povrch, a když začnou vedra a sucho, okamžitě a opatrně vykopou bajonetový plný bajonet lopaty do hloubky, rovnoměrně míchání rašeliny a zeminy. Jedině tak bude rašelina fungovat jako mulč.

Použití kyselé slatinné rašeliny

Všechny výše uvedené způsoby zlepšování půdy rašelinou se týkají nížinné a střední rašeliny, jejíž kyselost je blízká neutrální. Ale v prodeji je také kyselá slatinná rašelina s pH 3-4. K čemu to je? V první řadě pro rostliny, které k normálnímu životu potřebují mírně kyselé nebo dokonce kyselé půdy. Oblíbené jsou například hortenzie, vřesy, borůvky, rododendrony, azalky.

Při uspořádání sedadla nebo záhonu s takovými rostlinami je to kyselá rašelinová rašelina, která působí jako jedna ze složek půdní směsi. Navíc tyto rostliny pravidelně mulčují stejnou kyselou rašelinou a udržují kyselost na správné úrovni.

Samotná slatinná rašelina má vláknitou strukturu (ostatně se ještě zcela nerozložila) a vysokou vlhkostní kapacitu (až 70 %). Často se tyto vlastnosti využívají i při pěstování „obyčejných“ rostlin milujících neutrální reakci půdy. Jak? Jeho nadměrná kyselost je předběžně neutralizována pomocí zahradních alkalických přípravků (hašené vápno a dolomitová mouka).

Jaká je výhoda takové rašeliny? Jako součást půdních směsí jeho vláknitá struktura dobře udržuje vlhkost a živiny se dlouho nespékají, což umožňuje rovnoměrný vývoj kořenů ve všech směrech. Rašelina se dlouho nerozkládá, což znamená, že dlouho „pracuje“, aniž by se smývala do spodních vrstev půdy. Mulč z takové rašeliny má dobré tepelně izolační vlastnosti, kořenový systém vašich rostlin nebude v zimě promrzat a v létě se nepřehřívat. Taková rašelina je dobrá i pro pěstování hrnkových a nádobových rostlin – kořenový systém v ní roste snadno a rovnoměrně.

Výhody rašeliny a racionalita jejího použití

Co je tedy důležité vědět při aplikaci rašeliny na místo?

Rašelina sama o sobě rostliny nevyživuje, ale pomáhá jim lépe přijímat další hnojiva.
Půda, do které byla zavedena rašelina, se stává strukturovanější, tzn. skládající se z hrudek a pórů jako houba. Taková půda dobře zadržuje vlhkost, vzduch a živiny.
Rašelinu má smysl používat pouze na chudých, neúrodných nebo vyčerpaných půdách.
Rašelina je považována za přírodní antiseptikum a inhibuje rozvoj škodlivých plísní a bakterií.
Rašelina (rašeliniště) může regulovat kyselost půdy a přizpůsobit ji potřebám rostlin.

A ještě jeden zajímavý moment. Není to tak dávno, co byl vyvinut, zaveden do výroby a prodáván tekutý přípravek na bázi extraktu z rašeliny. Zároveň je rašelina podrobena speciální úpravě, obohacení dusíkem a zachování všech jejích mikroelementů a užitečných látek. Je pravda, že zároveň rašelina ztrácí svou hlavní kvalitu – zlepšit strukturu půdy. Tak se rozhodněte sami.

Úrodná půda a dobrá úroda!