Jak vyčistit mince jedlou sodou?

Zkušení sběratelé zde pravděpodobně nenajdou nic zajímavého, ale pro začátečníky by tyto informace měly být užitečné. Může být velkým zklamáním, když kvůli nedostatku znalostí člověk, který se snaží minci vyčistit, ji pouze zkazí.

Co je čištění mincí? Čištění mince je proces odstranění vrstvy nečistot a více či méně výrazných stop oxidace z povrchu mince.

Nejjednodušší způsob, jak odstranit nečistoty. Lze jej odstranit umytím v teplé mýdlové vodě nebo měkkým kartáčkem. Navíc je tato metoda vhodná pro absolutně všechny mincovní kovy.

S oxidací je to složitější. Protože v tomto případě je nutné vzít v úvahu povahu mincovního kovu. Pokud je zlatá, pak postačí umytí v teplé mýdlové vodě. Pokud se jedná o stříbro, pak je vhodné znát ryzost mincovní slitiny. Stříbro standardu minimálně 625 se čistí speciálním přípravkem – Silbertauschbader. Účinným prostředkem je také roztok čpavku a také kyselý ustalovač používaný amatérskými fotografy.

Nekvalitní stříbro lze vyčistit ponořením do citronové šťávy na několik hodin (7UP zde nebude fungovat ;-)). Ale ve všech případech čištění stříbra je nejjednodušším a nejdostupnějším prostředkem otření mince kašičkou navlhčeného hydrogenuhličitanu sodného, jinými slovy jedlé sody.

Stříbrné mince se ponoří do roztoku tak, aby neležely těsně na dně nebo na sobě. Čas od času je potřeba je obrátit. Po úplném odstranění plaku je třeba mince otřít měkkým hadříkem.

Všechny měděné mince se perou v teplé mýdlové vodě. Nejjednodušší způsob, jak vyčistit měděné mince, je ponořit je do 5-10% roztoku kyseliny octové. Poslouží i obyčejný stolní ocet. V závislosti na stavu, velikosti a typu plaku by měly být mince v roztoku několik minut až několik hodin nebo i déle. Také je potřeba je naskládat, převrátit a utřít, jako je tomu u stříbrných mincí. Chcete-li použít tuto metodu čištění, musíte nejprve zjistit, jaký druh vrstvy oxidu je na minci. Nejškodlivější je pro minci tzv. “medyanka” (zelená měď). Jedná se o toxickou vrstvu oxidu na bázi octanu měďnatého, která se objevuje pod vlivem par kyseliny octové, které interagují s kyslíkem ve vzduchu. Tvorba měděnky je možná i na stříbrných mincích s výrazným obsahem mědi. V tomto případě tzv „květiny“, které se obtížně odstraňují. Obecně platí, že čištění měděných mincí je lepší svěřit odborníkovi.

Patina je úplně jiná záležitost, vrstva oxidů vzniklá na povrchu kovu vlivem kyslíku, uhlíku, kyselin a solí. Minci nekazí, ale naopak konzervuje. Patina je považována za krásnou a hodnotnou a její přítomnost je často známkou autenticity. Patina minci zachovává, proto se nedoporučuje ji odstraňovat.

Železné a zinkové mince vyžadují obzvláště pečlivé zacházení. K čištění těchto mincí se doporučuje umýt je ve zředěné kyselině chlorovodíkové a následně je vyčistit mosazným drátěným kartáčem. Z těchto typů mincí se doporučuje velmi opatrně odstranit rez a bělavé usazeniny pomocí špičky nože nebo skalpelu. V další fázi čištění těchto mincí dobře pomáhá silné tření o kus látky nebo plsti, husté tkaniny. Pokud se uchýlíte k ošetření roztokem kyseliny chlorovodíkové, musíte být velmi opatrní se stupněm její koncentrace, protože pokud je koncentrace nadměrná, vzor na minci může jednoduše „vyhořet“.

Přečtěte si více

Jaké lepidlo mám použít k lepení sádrového kamene?

Po ošetření mincí fyziologickým roztokem je třeba je umýt v teplé mýdlové vodě a otřít do sucha měkkým hadříkem.

Nedoporučuje se čistit mince z olova, cínu nebo hliníku pomocí chemikálií. Drobné stopy nečistot lze odstranit tzv. skleněným kartáčem. Hodně pomáhá tření o plsť nebo látku.

Po očištění mincí od jakéhokoli kovu je nutné důkladně opláchnout v teplé a studené vodě, aby nedošlo k opakovanému poškození povrchu.

Zdroj: “Dmitriy Konstantinovich”

Čištění mincí

JEDNODUCHÉ A NEJBEZPEČNĚJŠÍ ZPŮSOBY ČIŠTĚNÍ MINCÍ

Čištění mincí patří mezi zodpovědné druhy restaurování, které je důležité pro jejich studium, datování, určení země, ve které byly raženy, a jejich následné uložení.
Starověké mince ze slitin stříbra a mědi, objevené v pokladech nebo při archeologických vykopávkách, dorazí do restaurátorské dílny nejčastěji silně zkorodované, někdy zcela mineralizované.
Vlivem vody a solí se měď v půdě ničí za vzniku zelených uhličitanů a chloridů, červeného oxidu měďného a černého oxidu. V korozních vrstvách na bronzových mincích se nacházejí sloučeniny cínu a olova.
Mince ze slitiny stříbra a mědi jsou často potaženy produkty koroze mědi. Někdy se stříbro pod vlivem chloridových solí mění v šedofialový chlorid – nadržené stříbro. Na vzduchu slitiny mědi tmavnou v důsledku oxidace a stříbro – v důsledku tvorby sulfidu.
Nejčastějším problémem je čištění mědi. Vlivem vlhké atmosféry, solí a sloučenin kyseliny sírové ve vzduchu i v zemi se měď ničí tvorbou chloridů, zelených uhličitanů, černého oxidu a červeného oxidu mědi, slitiny mědi tmavnou oxidací atmosférickou kyslík.
Při čištění a restaurování numismatických artefaktů je třeba věnovat velkou pozornost. Za prvé, správně zvolené chemické činidlo nutné k odstranění koroze vám dá záruku na celý další proces obnovy. Úspěšně vybrané činidlo se však v některých případech může ukázat jako zcela nevhodné pro jiné věci a může vést k jejich zničení nebo vážnému narušení jejich vzhledu.
Druhým úkolem je identifikovat, z jakého kovu jsou nalezené mince vyrobeny a do jaké míry proces koroze ovlivnil samotný kov, tedy jak hluboko proces rozpadu šel.
Předběžná příprava restaurování vyžaduje zapojení chemických a fyzikálních laboratoří k objasnění prvních dvou úkolů, což samozřejmě není vždy možné. Zde jsou nejjednodušší tipy, které má v dnešní době k dispozici téměř každý.
V archeologických vykopávkách se mince často nacházejí „uvařené“, to znamená, že díky oxidům, které je spojují, tvoří beztvarou hmotu. Nedoporučujeme oddělovat takové mince zahřátím a ponořením do studené vody. Aby se zabránilo ztrátám, měla by být taková „hrudka“ umístěna do 5-10% roztoku hydroxidu sodného a zahřátá na 30-50 °. Poté lze mince od sebe oddělit, určit stav každé z nich a zahájit čištění.
Hlavní způsoby čištění mincí jsou: mechanické, chemické a elektrochemické. Při restaurování se nejčastěji praktikuje kombinace mechanických a jiných metod.
Mechanické zpracování se provádí pomocí různých kartáčů (štětinových, mosazných nebo skleněných), běžných jehel (šicích a lékařských), skalpelů a dentálních nástrojů. Musí být používány s maximální opatrností a velkou manuální zručností. Pokud je tato metoda použita nešikovně a hrubě, můžete snadno způsobit škrábance, které zkreslují nápisy, obrázky atd., nebo můžete věc jednoduše rozbít.
Měděné mince musí před opracováním projít procesem chemické úpravy. K tomu je nejlepší použít 5% roztok louhu sodného nebo 5-10% roztok uhličitanu amonného, který rozpouští a změkčuje soli a oxidy mědi a nepoškozuje kovovou měď. K tomu jsou mince zcela ponořeny do roztoku a udržovány v něm po dobu nejméně 24-48 hodin. Poté je nutné mince omýt a mechanicky opracovat, nejlépe mosazným kartáčem. Podle toho, do jaké míry byly korozní produkty odstraněny, lze tento proces znovu opakovat.
Vzhledem k tomu, že stupeň uchování mincí je odlišný, je obtížné dát jednoznačná doporučení ohledně doby, kterou stráví v konkrétním činidle. Proto při pravidelném odstraňování mincí z roztoku je nutné postupně mechanicky odstraňovat změkčené vrstvy. Poté, co vidíme, že se povrch mince zbavil třešňově červeného nánosu oxidu měďného, žlutavě bledého nánosu uhličitanu olovnatého nebo jasně zeleného chloridu měďnatého, musíme přistoupit k další fázi, tzv. “trávení”. Mince je nutné důkladně opláchnout v několika výměnách vroucí (nejlépe destilované) vody, dokud voda nezareaguje neutrálně. Ve většině případů je lepší je vařit v několika vodách.
Po umytí je třeba mince vysušit tak, že je vložíte do acetonu a poté do alkoholu po dobu alespoň 30-60 minut. K tomuto účelu můžete použít i speciální skříň (termostat), v níž mince udržíte maximálně dvě hodiny při teplotě nepřesahující 100°C. Zvláště bych chtěl upozornit na měděné mince, které měly zelený chlorid měďnatý. Po vyčištění musí být umístěny do zvlhčovací komory. Pokud se na určitých místech objeví skvrny od chloridu měďnatého, tato místa se důkladně mechanicky očistí (jehlami, dentálními nástroji) a mince se znovu „vyvaří“.
Po konečném zaschnutí je lepší vytvořit na mincích ochrannou vrstvu. K tomu jsou mince potaženy buď speciálním lakem, nebo parafínem či syntetickými pryskyřicemi. Stříbrné mince se čistí především chemickou cestou. K odstranění oxidů stříbra je nejlepší použít 5-10% roztok kyseliny mravenčí, která změkčuje a odstraňuje nejen oxidy, ale i sloučeniny oxidu uhličitého mědi na stříbře. Stříbrné mince se vloží do roztoku kyseliny mravenčí ve skleněné nádobě a proces jejich čištění proběhne před vašima očima. Pro urychlení procesu můžete čas od času vyčistit zahřátým roztokem, vyjmout minci, opláchnout tekoucí vodou a poté mechanicky odstranit změkčené soli kartáči – štětinami nebo sklolaminátem. Po vyčištění stříbrných mincí je třeba použít metodu praní a sušení podobnou metodě s měděnými mincemi.
Nejjednodušší způsob čištění platí pro zlaté a platinové mince, který se scvrká především na preventivní čištění, tzn. k odstranění tukových látek a nečistot, které vznikly v důsledku dlouhého pobytu v zemi. Mastné látky se odstraňují pomocí lékařské vaty navlhčené acetonem nebo alkoholem.
Po zaschnutí je třeba mince konzervovat, překrýt ochrannou vrstvou – parafínem nebo syntetickými pryskyřicemi. K tomu lze doporučit 5% roztoky polybutylmethakrylátu v acetonu, toluenu nebo xylenu a polyvinylbutyralu v alkoholu nebo směsi alkoholu a benzenu v poměru 1:1.
Po zakonzervování je nutné mince uložit do samostatných krabic nebo zásobníků s přihrádkami. V této podobě se nebudou dotýkat a lépe si zachovají ochranný povlak. Při zkoumání restaurovaných mincí bude navíc snazší identifikovat ty, na kterých se znovu objevily koroze.