Co se stane se sběrateli v roce 2025?

Sběratelé nemají právo volat lidem několikrát denně, vyhrožovat jim, používat fyzickou sílu nebo poškozovat jejich majetek. Sběratelům je zakázáno komunikovat s příbuznými dlužníka bez jeho souhlasu, navštěvovat obydlí občanů častěji než jednou týdně a posílat zprávy mimo pracovní dobu. Vymahači dluhů však tato pravidla porušují – každý rok na ně Federální soudní služba obdrží 30 tisíc stížností. Poslanci k obnovení pořádku navrhli vložit do trestního zákoníku článek, který stanoví trest až 10 let vězení a pokutu až půl milionu rublů za protiprávní jednání při vymáhání pohledávek, včetně pohrůžky násilím. Tvrdší trest odstraní situace, kdy vymahači požadují splacení dluhu, vyhrožují jim ublížením na zdraví, zapálí dům či auto nebo rozšiřují informace o svém osobním životě. Státní duma takový návrh zákona (č. 154486-8) přijala v prvním čtení 10. listopadu. Parlamentní věstník se zabýval tím, co by sběratelé neměli dělat.

Lidé si stěžují na svévoli věřitelů

Trestní zákoník již obsahuje články, podle kterých mohou být sběrači a věřitelé zastupující banku za vyhrožování zabitím, narušování soukromí, nelegální vstup do obydlí, úmyslné poškození nebo ničení majetku uvězněni na dva roky. Za vydírání mu hrozí čtyři roky vězení a za svévoli šest měsíců. Pomluva dlužníků bude mít za následek trestní pokutu až půl milionu rublů nebo 160 hodin povinné práce. Ale podle těchto článků je těžké sběratele trestat. V důvodové zprávě k návrhu je uvedeno, že trestní odpovědnost vzniká pouze za možné následky takového jednání a orgány činné v trestním řízení mohou zasáhnout až dodatečně. Pokud porušení ze strany sběratelů nespadá pod trestní články, je jim udělena správní pokuta – pro občany až 150 tisíc rublů, pro úředníky – až 200 tisíc a pro firmy – až 500 tisíc. Aby lidé, kteří vymáhají dluhy, byli spravedlivě potrestáni, předložili poslanci návrh zákona, který doplňuje trestní zákon o nový článek „Nezákonná činnost splácení dluhů fyzických osob po splatnosti“ a zpřísnění sankcí. Navrhuje se sloučit do jednoho složení veškeré protiprávní jednání vymahačů – použití nebo pohrůžka násilím, vstup do bytu nebo domu, poškození majetku nebo takovéto vyhrožování, pomluvy. Podle návrhu zákona za to mohou žadatelé dostat pokutu 300–500 tisíc rublů, uvěznit je na 5 let nebo poslat na nucené práce na stejnou dobu. Pokud trestný čin spáchá organizovaná skupina, každému z účastníků hrozí 10 let vězení. Potřeba posílit odpovědnost je způsobena četnými stížnostmi na hrozby ze strany vymahačů dluhů, poznamenal šéf výboru Státní dumy pro bezpečnost a boj proti korupci Vasilij Piskarev ročně obdrží federální soudní vykonavatel asi 30 tisíc takových stížností. „Zaznamenáváme obrovské množství stížností na jednání vymahačů, kteří v rozporu se zákonem umožňují násilí a vyhrožování občanům, kteří se ocitli v těžké životní situaci,“ – poznamenal poslanec. Domnívá se, že všechna dříve přijatá opatření proti vymahačům se ukázala jako neúčinná a tvrdší postih pomůže zabránit svévoli vymahačů. Komunikace s vymahači je omezena zákonem Zákon o ochraně práv a oprávněných zájmů fyzických osob při výkonu činnosti k vymáhání pohledávek po splatnosti vymezuje pravidla chování vymahačů pohledávek. Podle § 2 odst. 6 části tohoto zákona je sběratelům zakázáno: – používat fyzickou sílu proti dlužníkovi a jiným osobám, vyhrožovat újmou na zdraví nebo vraždou; — zničit nebo poškodit majetek nebo hrozit takovým jednáním; — používat metody, které jsou nebezpečné pro život a zdraví lidí; — vyvíjet psychický nátlak na dlužníka, používat výrazy a páchat jednání ponižující čest a důstojnost občanů; — uvést dlužníka v omyl, pokud jde o výši dluhu a načasování jeho splacení, postoupení dluhu po splatnosti na soud, možnost správního nebo trestního postihu dlužníka. Státní rejstřík inkasních agentur, zveřejněný na webu FSSP, v současnosti zahrnuje 511 organizací. Od roku 2017 mají právo vymáhat pohledávky pouze společnosti z tohoto seznamu spolu s bankami. Pokud dluhy vymáhá společnost, která není zahrnuta ve státním registru sběratelů, bude maximální pokuta 2 miliony rublů. Pokud inkasní agentura jedná jménem věřitelské banky, musí se její zaměstnanec představit, uvést název organizace a její adresu a také svou funkci. Lidé mají právo požadovat od inkasa dohodu s bankou o převodu práva vymáhat pohledávku z úvěrové instituce na agenturu. Věřitel nebo organizace a osoby jednající jeho jménem mohou s dlužníkem komunikovat osobně i telefonicky a zasílat mu dopisy. Ale můžete volat maximálně jednou denně – ve všední dny od 8 do 22 hodin a o víkendech – od 9 do 20 hodin. Dlužníkovi můžete zavolat pouze dvakrát za týden a čtyřikrát za měsíc. Textové a hlasové zprávy smíte posílat maximálně dvakrát denně, čtyřikrát týdně a šestnáctkrát za měsíc. K lidem, kteří bance dluží, může výběrčí přicházet pouze jednou týdně. Sběratelé mohou komunikovat s příbuznými dlužníka pouze s jeho písemným souhlasem. Dlužník má však právo tento souhlas kdykoli odvolat. Vymahači dluhů nemají oprávnění vstoupit do domu, a pokud ano, měli byste kontaktovat policii. Pokud se sběratelé chovají agresivně a porušují požadavky zákona, musíte kontaktovat policii, stěžovat si Ruské bance, Federální soudní službě, Rospotrebnadzor a státnímu zastupitelství. Dlužník má také právo se proti protiprávnímu jednání sběračů odvolat u soudu.

Moskva. 31. července. INTERFAX.RU – Zákaz práce sběratelů spojených s „nepřátelskými“ zeměmi v Rusku se bude vztahovat pouze na profesionální sběratelské organizace. Pro ověření budou muset zaslat Federální soudní službě (FSSP) informace o akcionářích, včetně beneficientů, s podílem na kapitálu vyšším než 25 %.

Banky a mikrofinanční organizace (MFS) do zákazu nespadají, jak bylo původně zamýšleno, jak vyplývá z revidovaného návrhu prezidentského dekretu připraveného ministerstvem spravedlnosti. Interfax dokument zkontroloval.

Návrh vyhlášky zakazuje vymáhání pohledávek fyzických osob po splatnosti inkasními organizacemi, pokud jsou jejich zakladateli, členy představenstva, členy kolegiálního výkonného orgánu nebo jediným výkonným orgánem zahraniční osoby spojené s „nepřátelskými“ zeměmi. Zároveň bude zavedená regulace podle vysvětlivky k projektu dočasným opatřením.

K ověření splnění tohoto požadavku budou právnické osoby registrované ve formě akciových společností zařazených do rejstříku profesionálních sběratelů povinny zasílat Federální soudní službě (FSSP) souhrnné informace o akcionářích, včetně skutečných vlastníků, kteří přímo či nepřímo vlastnit akciovou společnost nebo mít dominantní podíl (více než 25 % na kapitálu) nebo mít schopnost kontrolovat její jednání.

Obchodní společnosti bez ohledu na organizační a právní formu budou navíc povinny uvádět údaje o účastnících investičních fondů, kteří vlastní podíly na základním kapitálu organizace nebo jsou jejími zakladateli. Rovněž musí být poskytnuty informace o skutečných vlastnících, kteří přímo či nepřímo vlastní společnost nebo mají dominantní podíl (více než 25 % na kapitálu) nebo mají schopnost kontrolovat její jednání.

Informace o fyzických osobách musí kromě velikosti podílů nutně obsahovat údaje o státním občanství a informace o právnických osobách registrovaných podle zákonů cizího státu musí obsahovat registrační číslo a místo registrace.

Informace musí být FSSP poskytnuta nejpozději do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti vyhlášky, ale takové datum není v návrhu uvedeno. Původně se předpokládalo, že vyhláška vstoupí v platnost 1. února 2024.

Registr profesních sbírkových organizací eviduje k únoru 573 právnických osob, zakladateli nebo účastníky 16 z nich jsou právnické nebo fyzické osoby nerezidenty.

V současné době zákon nestanoví požadavky na právnické osoby zapsané v registru FSSP na stav jejich registrace nebo přítomnost cizího státního občanství mezi zakladateli-fyzickými osobami. Značný objem odvětví přitom tvoří řada velkých hráčů, jejichž zakladateli či účastníky jsou organizace ze zahraničí. Existují i ​​organizace, jejichž zakladateli jsou cizí státní příslušníci, jak uvádí vysvětlivka k projektu. Navzdory sankčnímu tlaku proti Rusku tak sběratelé spojené s „nepřátelskými“ zeměmi nadále pracují v Ruské federaci a vytvářejí zisk a také si zachovávají možnost převádět příjmy do zahraničí.

Změny navrhované v návrhu vyhlášky omezí stahování finančních prostředků do zahraničí a také odstraní možnost shromažďování osobních údajů ruských občanů a vyvíjení tlaku na ně sběrateli se zahraniční účastí pracující v zájmu „nepřátelských“ zemí, dříve oznámila spravedlnost.

Ministerstvo hospodářského rozvoje ve své reakci na první vydání návrhu směrnice, které bylo zveřejněno v lednu, nepodpořilo úpravu zavedenou vyhláškou. Ministerstvo poznamenalo, že země již má omezení na výběr finančních prostředků mimo zemi pro nerezidenty z „nepřátelských zemí“. Rovněž podle ministerstva hospodářského rozvoje není dopad vyhlášky na úroveň právní ochrany občanů zřejmý, protože zájmy ruských dlužníků při jednání s inkasními jsou upraveny příslušným zákonem „o inkasu“ (230- FZ). Jeho porušení se stává základem pro úplný nebo částečný zákaz práce žalobce.

Skupina poslanců z frakce LDPR v březnu předložila Státní dumě návrh zákona č. 581104-8, který rovněž zakazuje ruským právnickým osobám se zahraniční účastí vyšší než 25 % pracovat na splácení dluhů po splatnosti. Projekt byl zároveň dle vysvětlivky vypracován proto, aby nedocházelo k zisku inkasních společností se zahraniční účastí a ne všem právnickým osobám. V této souvislosti byl návrh zákona odeslán k přepracování koncem května.